Karlovarské
Zelenenoviny.cz

Obyvatelé města Cheb mohou podávat návrhy na vylepšení svého města. Poslední meganápad byl dokončen v prosinci uplynulého roku, kdy došlo k úpravě hradebního příkopu tak, aby zde původní osazenstvo - veverky, našlo plnohodnotné místo pro život. Jak se nápad, nazvaný Oříšek, povedl se můžete podívat sami. 

V parku žije po mnoho let populace veverek obecných. Při budování krajinné výstavy a zušlechťování tohoto parku bylo vykáceno mnoho starých stromů a téměř všechny keře (bezy, šípky). Vykácené keře byly pomístně nahrazeny novou výsadbou cizokrajných keřů, většinou rododendronů, které však pro místní faunu nemají praktický význam. Veverky i ptactvo tak přišly o své úkryty a hnízdní dutiny ve stromech a možnost obživy. Veverky často přebíhaly Hradební ulici a v protější soukromé zahradě sbíraly lískové oříšky z keřů, které tam jsou vysazeny. Při přebíhání silnice hrozilo nebezpečí jejich přejetí projíždějícími automobily. Autorka meganápadu Dagmar Kalina navrhla osázení svahů stromy a keři, vhodnými pro život veverek a ptáků a pro jejich obživu. 

Svahy a okolí hradebního příkopu tak byly osázeny více než stovkou keřů (líska, ptačí zob, muchovník, dřín, kalina, dřišťál) a pěticí vzrostlých ořešáků. K tomu zde bylo nainstalováno pět desítek budek různých velikostí. Jedná se o speciální hnízdní budky pro veverky i klasické budky pro zpěvné ptáky.

Redakčně upraveno

Zdroj: město Cheb

Zdroj foto: Pixabay

Nádherné místo uprostřed lesů u Karlových Varů, s restaurací, lanovým centrem, pohádkovým lesem pro nejmenší a oborou s lesní zvěří. To vše je Svatý Linhart, oblíbené výletní místo místních občanů. A právě sem umístilo Muzeum Karlovy Vary výstavu pod širým nebem. Přijďte si užít kultury ve spojením s přírodou i Vy. 

Muzeum Karlovy Vary připravilo výstavu u příležitosti 70. narozenin PhDr. Stanislava Burachoviče - „Pan Muzeum“. Výstava je instalována pod širým nebem a lidé, kteří v současné době prahnou po kulturních zážitcích, se tak mohou vydat na Svatý Linhart, kde je expozice k vidění.

Souvislost s touto osobností není náhodná. Právě život pana Bucharoviče je totiž s karlovarským muzeem velmi úzce spjat, a to do takové míry, že se jeho jméno stalo pro instituci téměř synonymem. Stanislav Burachovič byl v muzeu zaměstnán od roku 1976 jako odborný pracovník, historik, až do konce roku 2017. Pracoval na desítkách úspěšných výstav a knih a napsal nepočítaně odborných i popularizačních článků. Vždy ochotně a zapáleně sděloval informace o Karlových Varech a celém jeho rodném kraji všem, kdo chtěli naslouchat. Zasloužil se také o vznik tradičního Historického semináře Karla Nejdla.

Muzeum Karlovy Vary chce Stanislavu Burachovičovi při příležitosti jeho 70. narozenin formou výstavy alespoň symbolicky veřejně poděkovat. Návštěvníky výstavy nečeká výčet všech oslavencových nehynoucích zásluh, jeho osobnost muzeum představuje očima přátel a spolupracovníků.

Výstava je netradičně instalována pod širým nebem, a to na základě spolupráce s Lázeňskými lesy. Zhlédnout ji tak můžete na Svatém Linhartu až do 28. února 2021.

Redakčně upraveno

Zdroj: Karlovarský kraj

Zdroj foto: Pixabay

Z hlediska výskytu rozmanitých živočišných i rostlinných druhů jsou tůně v krajině nepostradatelné. Jsou specifickým biotopem, obývaným celou řadou jinde se nevyskytujících organismů, a jako domov mnoha živočichů pak dále přitahují jejich predátory – loví zde ptáci i užovky. Tím se nepostradatelnost tůní rozšiřuje na celou krajinu a nejen na jejich bezprostřední okolí. Díky nevelké hloubce tůní a stojaté vodě jsou i velmi důležitým prvkem pro zadržování vody v krajině. Tuto skutečnost si uvědomují i Lázeňské lesy Karlovy Vary, které ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny určily vhodné oblasti pro vybudování 12 tůní. 

Lázeňské lesy Karlovy Vary začaly v karlovarských lesních porostech budovat tůně. Lokality pro vyhloubení dvanácti tůní o celkové rozloze 2000 m² byly vytipovány ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny (AOPK), Správou Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Slavkovský les, která projekt také finančně podpoří. Nové krajinné prvky jsou navrženy tak, aby přispěly k lepšímu hospodaření s vodou a zároveň se staly domovem pro rostliny a živočichy vázané na vodu.

Lokality pro vyhloubení nádrží byly vybrány na místech, kde se přirozeně zadržuje voda. Tvar tůní bude nepravidelný a členitý. Dno a břehy jsou bagrem urovnávány tak, aby vznikla stanoviště vhodná pro rozvoj rostlinných i živočišných společenstev vázaných na vodu. Hloubka bude kolísat od mělkých prohřátých partií zarůstajících litorální vegetací až po hlubší části, které umožní obojživelníkům přezimování na dně nádrže v nezámrzné hloubce.

Vytěžený sediment bude použit k modelaci terénu v bezprostředním okolí tůní a k tvorbě drobného zemního valu. V zemních valech jednotlivých tůní bude vytvořen snížený průleh pro případný soustředěný odtok vody z tůní při vyšších vodních stavech. Průleh bude opevněn kamenným pohozem.

Finanční příspěvek na vybudování tůní poskytne lázeňským lesům AOPK. Jednotlivé tůně totiž leží ve II. a III. zóně odstupňované ochrany přírody a krajiny Slavkovského lesa a prováděná opatření mají přispět k ochraně přírody a jsou budována v souladu s platným plánem péče o CHKO Slavkovský les.

Redakčně upraveno

Zdroj:

Zdroj foto: Pixabay

V Krušných horách leží aktuálně od 10 do 20 cm sněhu a podmínky jsou tak ideální pro běžecké lyžování. I proto První Krušnohorská o.p.s. upravila množství běžkařských tratí. Podívejte se, kam se můžete vydat. 

Po celodenním pátečním sněžení proběhne v noci na sobotu úprava lyžařských tras rolbami z Jelení, Abertam a Božího Daru. Upraveny budou trasy od Bublavy přes Jelení, Nové Hamry, Pernink a Mílov po Boží Dar. V sobotu nad ránem budou upraveny perninskou rolbou trasy mezi Perninkem, Horní Blatnou a Blatenským vrchem.

Ze čtvrtečního večera jsou upraveny trasy mezi Vysokou Pecí, Severní loukou, Vysokou Jedlí a přebuzskou silnicí, včetně napojení na Chaloupky. Úprava stop skútrem mezi Severní loukou a Nejdkem, vč. okruhů na Žižkově vrchu, probíhá během pátečního odpoledne.

Z pátku jsou upraveny také trasy kolem Klínovce, Meluzíny a Loučné, včetně tras na Suchou, k Horní Halži a k božídarské celnici.

V pátek odpoledne proběhla úprava perninského osvětleného kolečka (na fotce), poprvé včetně stopy na klasiku. Trasa v délce cca 1,7 km je osvětlena denně od 17 do 21 hodin.

Redakčně upraveno

Zdroj: Krusnehoryaktivne.cz

Zdroj foto: Pixabay

Sportovní areál se nachází na vrchu Háj v nadmořské výšce 620 až 750 metrů, přibližně 2 km od centra města Aše a jeho dominantou je kamenná rozhledna. Společnost Ašské lesy, která areál provozuje, upravila dva běžkařské okruhy pro zájemce ze stran široké veřejnosti, můžete si tedy jít zasportovat i Vy. 

Na vrchu Háj mohou nyní běžkaři využívat dva udržované okruhy. Na webu  Běžecké lyžování v Aši (webnode.cz) o tom informuje provozovatel sportovního areálu, společnost AŠSKÉ LESY.

Upravená je jeden kilometr dlouhá in-line dráha, osvětlená každý den do 21. hodiny. Od 4. ledna je také upravený okruh č. 5, dlouhý 3,5 kilometru. Na základě nařízení vlády je půjčovna lyží uzavřena.

Redakčně upraveno

Zdroj: město Aš

Zdroj foto: Pixabay

Karlovarský kraj se může pochlubit novou krajinnou památkovou zónou. Stalo se jí území někdejšího loveckého revíru Kladská ve Slavkovském lese, které si stále zachovává charakter loveckého revíru, jehož tradice se bez přerušení odvíjí od 70. let 19. století. 

Karlovarský kraj je bohatší o novou krajinnou památkovou zónu, kterou se stal někdejší lovecký revír Kladská. Ministerstvo kultury o tom rozhodlo na základě vysoké kulturně-historické i přírodní hodnoty, již toto území vykazuje.

​Předmětem ochrany v nové krajinné památkové zóně je především areál bývalé lovecké obory Kladská včetně souvisejících krajinářských úprav, ojedinělý soubor historické architektury ve švýcarsko-alpském stylu ze 70. let 19. století stylově doplněný v průběhu stavebního vývoje osady, lesní hrobka prince Otto Sigismunda Schönburg-Waldenburga na úpatí vrchu Lysina, a jako součást nehmotného dědictví také lovecká tradice spojená s jedním z největších honebních revírů v Čechách.

Nejvýznamnější součástí areálu je lovecký zámeček. Dřevěné části stavby byly dovezeny ve 22 vagonech až ze Švýcarska a švýcarští řemeslníci na Kladské následně celý zámeček zkompletovali. Jižně od zámečku je výletní restaurace U Tetřeva, od 80. let 19. století oblíbený cíl lázeňských hostů z Mariánských Lázní. S řadou původních řemeslných prvků jako jsou okenní výplně s kruhovými tabulkami, vyřezávané sloupky, rámování oken či dřevěné šupiny pokrývající fasádu, patří objekt k vůbec nejautentičtěji dochovaným stavbám celé osady. Počátkem 20. století přibyly ještě ve shodném švýcarském stylu tři sruby, budova rentovního úřadu a fořtovna. Soubor staveb na Kladské si zachoval až do současnosti svůj architektonický vzhled i původní urbanistickou strukturu.

Bezprostřední okolí loveckého zámečku bylo upraveno jako romantický park navazující na rozsáhlá rašeliniště s vodní hladinou rybníka.

Vedle zmíněných kulturních hodnot se území vyznačuje i bohatými hodnotami přírodními. Kromě parkových úprav a arboreta to jsou významné aleje a stromořadí, například u Lazů či obce Prameny. Krajinářsky vysoce hodnotná je soustava vodních nádrží a luk. Území památkové zóny je součástí CHKO Slavkovský les a částečně i NPR Kladské rašeliny, jež zde byla vyhlášena už v roce 1933.

Krajinná památková zóna je specifickým typem chráněného území, které vykazuje jak přírodní, tak kulturně-historické hodnoty, jejichž význam je pro vyhlášení ochrany daného území rozhodující. V Karlovarském kraji je nyní pět krajinných památkových zón. Kromě Kladské to jsou Valečsko, Bečovsko, Hornická kulturní krajina Abertamy – Horní Blatná – Boží Dar a Hornická kulturní krajina Jáchymov. Dvě posledně jmenované jsou součástí Hornického regionu Krušnohoří/Erzgebirge zapsaného na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Redakčně upraveno

Zdroj: Karlovarský kraj

Zdroj foto: Pixabay