Karlovarské
Zelenenoviny.cz

Den Země je každoroční celosvětová událost organizovaná 22. dubna a zaměřená na propagaci a podporu ochrany životního prostředí. Poprvé byl Den Země slaven v roce 1970, v současnosti probíhá každoročně ve více, než 193 zemích světa a je koordinován organizací Earth Day Network. Karlovy Vary se letos připojily netradičně a spojily pomoc přírodě se soutěžemi a zábavou. 

Návštěvníci lázeňských lesů, kteří se zúčastní úklidové akce v rámci oslav Dne Země, se mohou zapojit i do soutěží. Úklid proběhne od 1. do 22. dubna. Pytle na odpad je možné vyzvednout na magistrátu a v kavárnách na Linhartu a Goethově vyhlídce během otvírací doby. Po odevzdání odpadků v kavárnách dostanou sběrači zaslouženou odměnu. Zároveň se mohou zúčastnit fotografické soutěže vyhlášené na Facebooku nebo vědomostní soutěže, ke které získají podklady v kavárnách.

Vědomostní soutěž prověří znalost Karlových Varů

Sběrači si mohou u obsluhy kavárny vyzvednout pracovní list s otázkami. Na každý týden bude připraveno osm nových otázek, pro sběrače v okolí Linhartu budou odlišné než pro uklízející kolem Goethovy vyhlídky. Otázky „povedou“ soutěžící určitou trasou a místy karlovarských lesů, jejichž návštěva jim pomůže najít správnou odpověď.

Po odevzdání pytle plného odpadků zpět v kavárně a zodpovězení pěti z osmi otázek dostanou úspěšní uklízeči věcnou odměnu a občerstvení.

Fotografická soutěž odhalí nejšikovnější sběrače

Fotosoutěž bude vyhlášena na facebookovém profilu @llkv.cz. Zájemci o soutěž vyfotí během úklidu místo před úklidem a po něm. Fotografie zašlou do zprávy nebo komentáře u příspěvku.

Trojice nejlepších fotografií bude vybrána každý týden, tedy 8., 15. a 22. dubna.

Vyhlášeno bude celkem 9 výherců (každý týden tři):

1. cena: permanentka na 5 vstupů lanové centrum (výherce může na Junior nebo Střední okruh),
2. cena: láhev medoviny 0,5 l,
3. cena: poukaz na dva zákusky v kavárně Linhart nebo Goethova vyhlídka.

Podrobná pravidla fotografické soutěže v rámci oslav Dne Země:

1. Soutěž pořádají Lázeňské lesy Karlovy Vary, p. o., Sovova stezka 504/4, 360 01 Karlovy Vary, IČ: 000 74 811
2. Soutěže se mohou zúčastnit osoby starší 18 let.
3. Vylosováno bude celkem devět výherců, kteří splní podmínky soutěže.
4. Soutěž trvá od 1. do 22. dubna. Výherci budou vylosováni 8., 15. a 22. dubna a kontaktováni do 30. dubna 2021.
5. Fotografie se zasílají formou zprávy nebo komentáře na facebookovém profilu @llkv.cz.
6. Výhrou je permanentka na 5 vstupů lanové centrum (výherce může na Junior nebo Střední okruh), druhá cena je láhev medoviny 0,5 l, třetí cena poukaz na 2 kusy zákusků dle denní nabídky v kavárně Linhart nebo Goethova vyhlídka. Cenu si výherce vyzvedne sám v místě a čase dle dohody.
7. Společnost Facebook je kompletně osvobozena od závazků soutěže. Soutěž není společností Facebook sponzorována, podporována či spravována.

 Redakčně upraveno

Zdroj: Lázeňské lesy Karlovy Vary p.o.

Zdroj foto: Pixabay

více …

Sloučení dvou různých aktivit v jeden celek provedla příspěvková organizace Lázeňské lesy Karlovy Vary - nechala vyrobit ptačí budky pro hnízdění ptáků a nabarvit je značením pro běžce. Běžci si následně ptačí budky sami osadili a vytvořili tak běžecké tratě sobě na míru. Krásný nápad, ze kterého budou profitovat všichni. 

Lázeňské lesy Karlovy Vary přistoupily k výjimečnému značení běžeckých tras v lesích. Protože jsou lázeňské lesy protkány různými typy značení, zvolily pro nasměrování běžců netypický způsob – ptačí budky s barevnými šipkami. Tři běžecké trasy různé délky a náročnosti jsou vedeny v okolí Linhartu. Správa lesů zajistila výrobu budek a bude je i nadále monitorovat a sledovat jejich obsazení a výskyt ptačích druhů. Běžci si budky sami vyvěsili a naplánované trasy doplní aplikací, která poslouží ke sledování uběhnutých kilometrů.

„Byli jsme osloveni běžci, kteří měli zájem vyznačit si tři běžecké trasy. Nechtěli jsme ale lesy zatěžovat dalším typem značení, proto nás napadlo trasy vyznačit přirozeným způsobem, který nijak nenaruší ráz krajiny – ptačími budkami,“ popisuje nápad Stanislav Dvořák, ředitel lázeňských lesů. Aby se běžci mohli orientovat a odlišily se jednotlivé trasy, jsou na budkách připevněné plechové šipky v barvách běžného turistického značení – červené, zelené a modré.

„Naši truhláři vyrobili budky, nechali jsme připravit a nabarvit šipky, běžci naplánovali trasy, budky sami vyvěsili a zaznamenají jejich přesnou polohu,“ doplňuje Martina Nentvichová, projektová manažerka lázeňských lesů.

Celkem 51 budek je vyrobeno ve dvojí velikosti. Budky s vletovým otvorem 33 mm osídlí pravděpodobně větší druhy pěvců, zejména sýkora koňadra, babka, sýkora lužní a lejsci. U menších budek s vletovým otvorem 27 mm se předpokládá výskyt sýkory parukářky a uhelníčka. Z ochranářsky významných druhů je očekáván výskyt lejska malého.

Za účelem dalšího monitoringu byl osloven profesor Karel Šťastný z České zemědělské univerzity v Praze, Fakulty životního prostředí. „Rádi bychom do sledování budek zapojili studenty, kteří budou pravidelně kontrolovat obsazení budek a výskyt ptačích druhů. Na základě získaných dat mohou vypracovat diplomovou nebo bakalářskou práci,“ vysvětluje ředitel. „A pan profesor se stane odborným garantem celého projektu.“

Trasy začínají u obory na Linhartu a vedou až k rozhledně Diana. „Nejdelší má 12 kilometrů, nejkratší 10 kilometrů. Je možné je různě kombinovat,“ řekl za sportovce Michal Bureš. Běžci vytvoří aplikaci, která jim umožní sledovat a zaznamenat uběhnuté kilometry, poměřovat mezi sebou své výkony a dále na nich pracovat. Vyznačené běžecké trasy je možné najít na odkazu zde:

Běžecké trasy

Redakčně upraveno

Zdroj: Lázeňské lesy Karlovy Vary

Zdroj foto: Pixabay

více …

Naším jediným zástupcem mlžů čeledi perlorodkovitých je perlorodka říční. Lastury jsou protáhlé, ledvinové, tmavé s hustými nepravidelnými přírůstkovými čarami. Jedná se o dlouhověké měkkýše, kteří se mohou dožít až 90 let. Na rozdíl od škeble mají zámek se silnými zuby. V Čechách existuje ale už jen pár míst, kde přežívá. Jedním takovým je Ašsko, kde právě vrcholí projekt na jejich záchranu.

Ašsko, jedno z posledních míst výskytu perlorodky říční ve Střední Evropě, je prioritou ochrany přírody Čech, Bavorska i Saska. Současný projekt na posílení její populace právě vrcholí. Jaká opatření se plánují v dalších letech?

Hraniční toky na Ašsku - Rokytnice a její přítoky Bystřina a Lužní potok, jsou jedním z posledních míst výskytu perlorodky říční (Margaritifera margaritifera L.) v ČR. Jde o zbytky někdejšího rozsáhlého výskytu v hraničních vodách Čech, Saska a Bavorska. Koordinovaná přeshraniční spolupráce při záchraně perlorodky říční se v tomto území provádí od 80. let minulého století a jen díky těmto snahám se dramatický pokles původních stotisícových, populací podařilo zmírnit. Udržení posledních několika desítek tisíc (cca 35 000) jedinců v oblasti by mělo být prioritou ochrany přírody Čech, Bavorska i Saska. 

Víceletý přeshraniční projekt Interreg pod označením „Rozvoj udržitelných populací juvenilních perlorodek v oblastech Natura 2000 v Zeleném pásu Bavorsko-Česká republika“ na záchranu zdejší populace perlorodky právě vrcholí. Veškerá opatření na ochranu perlorodky v Ašském výběžku by měla být i do budoucna plánována a realizována v součinnosti všech zainteresovaných subjektů, Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Krajského úřadu Karlovarského kraje, Povodí Ohře, Lesů ČR, s. p., Českého rybářského svazu, BUND Naturschutz Hof, WWA Hof, Regierung von Oberfranken, Bayerische Staatsforsten, Fischereifachberatung, Technické univerzity Mnichov, Landkreis Hof, Landkreis Bayreuth, Landratsamt Vogtlandkreis, Technické univerzity Drážďany a významných vlastníků a uživatelů místních pozemků.

Jaká opatření je nutné pravidelně provádět, aby se životní prostředí pro perlorodky stabilizovalo a docházelo ke zlepšování stavu jejich populace?

• Péče o reprodukční prvek a potravní stružky - na podporu perlorodky je zřízeno několik objektů vyžadujících soustavnou péči, jde o boční rameno Lužního potoka (odchovný a reprodukční prvek) a potravní stružky zřízené k obohacení toků o detrit (potravu juvenilních a subadultních perlorodek říčních) z lučních společenstev, dále je provozována odchovna Huschermühle

• Seče a udržování bezlesí - hlavní zdroje organického detritu, který je potravou perlorodky, jsou zachovalá luční společenstva podél toků, jež je potřeba řádně udržovat

• Odchov pstruhů - larvální stádia perlorodek se vyvíjí na žábrách pstruhů obecných formy potoční (Salmo trutta morpha fario), proto rybářské obhospodařování zde je cílené na podporu silné populace této ryby

Plány na minimálně dalších 10 let péče o toto území jsou rozsáhlé. Ať už jde o pokračování přímé podpory populací instalací plovoucích odchovných boxů, tak o využívání dat z meteorologických stanic, které sledují aktuální situaci v povodí Rokytnice (výšku hladiny, vodivost, teplotu vody a vzduchu). 

 

Redakčně upraveno

Zdroj: CHKO Slavkovský les

Zdroj foto: Pixabay

 

více …

Mariánské Lázně jsou označovány jako město v parku a park ve městě. Zeleň je tu opravdu všudypřítomná a upravené parkové plochy protínají město ve všech jeho částech. Procházet bychom se tu mohli celé týdny. CHKO Slavkovský les ve spolupráci s městem Mariánské lázně proto vytvořila novou naučnou stezku, která nás s parky blíže seznámí. 

Mariánskolázeňské parky tvoří jedinečnou zelenou osu města, která přirozeně navazuje na okolní lesy a dotváří harmonické zasazení našich lázní do přírodního prostředí. Zachování a údržba městských parků tak hraje klíčovou roli v utváření charakteru města, lázeňské péči a volnočasových aktivitách občanů. Zdravé životní prostředí ve městech není jen o přítomnosti parků jako takových, ale také o jejich údržbě k přírodě šetrným způsobem. Nabízíme tak prostor pro podporu přírodní rozmanitosti, která z dnes příliš intenzivně využívané krajiny dramaticky mizí.

Od roku 2019 město Mariánské Lázně na svých pozemcích v parcích aktivně podporuje přírodní prostředí pro zachování hmyzích a ptačích společenstev i mokřadních ekosystémů. Celý projekt „Příroda parků“ probíhá v úzké spolupráci Správy veřejné zeleně Města Mariánské Lázně a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Věříme, že naše společné snažení ocení jak místní příroda, tak obyvatelé a návštěvníci parku. 

Prostřednictvím devíti informačních panelů se dozvíte o místním šetrném obhospodařování parků ve prospěch hmyzu, obojživelníků a ptáků. Stezka je vedena příjemnou vycházkovou trasou převážně podél Úšovického potoka. Začíná nad Alexandřiným pramenem, vede kolem Ferdinandova pramene a končí u Úšovického potoka pod zahrádkářskou osadou pod areálem Prelát. Pod nemocnicí, pod železniční zastávkou Mariánské Lázně město a u železničního viaduktu jsou umístěny čtyři tabule s tématikou motýlích luk.

Seznam jednotlivých zastavení naučné stezky:

1. Příroda parků – naučná stezka
2. Příroda parků – tůně pro obojživelníky
3. Příroda parků – běžné druhy ptáků
4. Příroda parků – motýlí louky
5. Příroda parků – ptáci křovin a podrostu
6. Příroda parků – motýli a kvalita luk
7. Příroda parků – údržba motýlích luk
8. Příroda parků – motýlí louky a lidé
9. Příroda parků – ptáci starých stromů

Autory naučné stezky jsou RNDr. Pavel Jaška, Ph.D. a Mgr. Přemysl Tájek (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, RP Správa CHKO Slavkovský les) a Ing. Zora Rákosová (Město Mariánské Lázně, Správa veřejné zeleně).

 

Redakčně upraveno

Zdroj: CHKO Slavskovský les

Zdroj foto: Pixabay

více …

Soutěž „Dobrota Karlovarského kraje“ pro místní zemědělské a potravinářské subjekty byla Karlovarským krajem poprvé vyhlášena v roce 2017. Nyní byl vyhlášen již 5. ročník. Cílem soutěže je především podpora regionálních potravinářských a zemědělských výrobků, udržení tradic, podpora zaměstnanosti a ekonomický růst malých a středních regionálních potravinářských subjektů. 

Rada Karlovarského kraje odsouhlasila finanční podporu na realizaci soutěže „Dobrota Karlovarského kraje 2021“ ve výši 350 tisíc korun. Jedná se o 5. ročník soutěže určené místním zemědělským a hospodářským subjektům, které mohou získat krajskou značku potravin „Dobrota Karlovarského kraje“.

 

​„Pomocí této soutěže podporujeme nejen regionální potravinářské a zemědělské výrobky, ale také udržení tradice výroby. Snažíme se podpořit také kvalitu a originalitu místní produkce. Zároveň samotná soutěž a značka, kterou kraj uděluje výhercům v jednotlivých kategoriích, propaguje nejen tyto výrobky, ale také náš region po celém území České republiky,“ uvedl uvolněný člen Zastupitelstva Karlovarského kraje pro oblast životního prostředí Karel Jakobec.

Soutěž „Dobrota Karlovarského kraje“ je rozdělena do pěti kategorií:
1. Masné výrobky
2. Mléčné výrobky
3. Pekařské výrobky a cukrářské výrobky
4. Alkoholické a nealkoholické nápoje
5. Ovoce, zelenina, medy a čaje v čerstvé nebo zpracované formě.

„V každé kategorii budou vyhodnocena první tři místa, která získají certifikát k užívání značky pro oceněný výrobek. Slavnostní vyhlášení vítězů se uskuteční v rámci "Lázeňského festivalu jablek 2021“ v Mariánských Lázních,“ doplnil uvolněný zastupitel Karel Jakobec.

Značka „Dobrota Karlovarského kraje“ je každoročně prezentována také na veletrhu Země živitelka v Českých Budějovicích.

Redakčně upraveno

Zdroj: Karlovarský kraj

Zdroj foto: Pixabay

více …

Mezi městy Abertamy a Pernink v Krušných horách se nachází rozsáhlé rašeliniště, kde se od roku 1956 těžila rašelina. Po jejím vytěžení zůstala jen nevlídná, suchá krajina, což ovšem nenechalo lhostené Lesy České republiky, které za spolupráce a finanční podpory Evropské unie prostřednictvím Operačního programu životní prostředí, provedly rozsáhlou revitalizaci zdevastovaného území, a vytvořily z něj domov pro tisíce chráněných rostlinných i živočišných druhů. 

Rašeliniště mezi obcemi Pernink a Abertamy v Karlovarském kraji obnovily Lesy České republiky v rámci podnikového programu Vracíme vodu lesu. V projektu za osm a půl milionu korun šlo o 66 hektarů, tedy největší revitalizované rašeliniště v Krušných horách. Dnes se v oblasti opět drží voda a tvoří rašelina.

Na Perninském rašeliništi, někdy zvaném i Abertamské, se bezmála půl století průmyslově těžila rašelina – v letech 1956 až 2000. Podle odhadů se jí vytěžilo 600 až 900 tisíců metrů krychlových, často nešetrným frézováním až do sedmimetrové hloubky. Poté bylo území technicky rekultivováno, ale vodní režim na 66 hektarech nejpoškozenější plochy obnovily až Lesy České republiky. „V celé zemi vracíme stovkami projektů vodu do krajiny. V této oblasti je naprosto nezbytnou podmínkou rozvoje vegetace. Obnovili jsme tak evropsky významnou lokalitu a přírodní památku. Území bývalo i botanicky mimořádné. Věřím, že zase bude,“ řekl Josef Vojáček, generální ředitel Lesů ČR.

Pro oživení rašeliniště byla klíčová vysoká hladina vody. „Proto jsme v původních odvodňovacích kanálech vybudovali 390 různých přehrážek a dva kamenné vzdouvací objekty, vyhloubili jsme i osm tůní. Kvůli zpomalení odtoku vody se zahrnuly tříkilometrové meliorační příkopy a po celé ploše vznikla kaskáda 24 nízkých rašelinových poldrů zpomalujících povrchový odtok srážek,“ vysvětlil krajský ředitel Lesů ČR Miroslav Rozner z Karlových Varů. Došlo i na úpravy vegetace, odstranily se náletové dřeviny a vysadily rašelinné kleče, takže má území otevřený a přírodní ráz.  Oblast je nyní veřejně přístupná, přes mokřiny vede až k molu s pozorovatelnou a informačními tabulemi nový dřevěný povalový chodník.

Podle Vladimíra Melichara, který projekt inicioval a následně odborně dozoroval, svědčí proměna místa i návrat k původním přírodním podmínkám řadě ohrožených druhů rostlin i živočichů. Patří mezi ně například šicha černá, klikva bahenní, kyhanka sivolistá, rosnatka okrouhlolistá nebo vzácná ostřice chudokvětá. „Místo je také domovem ohrožených druhů hub, třeba holubinky rašelinné nebo rozděrky vzplývavé. Faunu zde zastupují mizející rašelinomilné druhy motýlů, mezi nimi žluťásek borůvkový, perleťovec severní nebo modrásek stříbroskvrnný. Rašeliniště je biotopem zmije obecné a ještěrky živorodé a lokalitu vyhledává i zajímavé ptactvo, jeřáb popelavý, skřivan lesní, linduška luční, bekasina otavní a vzácný tetřívek obecný,“ zmínil.

Tento krušnohorský projekt spolufinancovala Evropská unie prostřednictvím Operačního programu životní prostředí. Podnik v posledních letech obnovil rašeliniště také v Jizerských horách i jižních Čechách a připravuje další čtyři obdobné projekty – opět v Jizerských a Krušných horách a dva v jižních Čechách.

Redakčně upraveno

Zdroj: Lesy ČR

Zdroj foto: Pixabay

více …