Z výšiny nad Mariánskými Lázněmi stéká do polí Tepelské vrchoviny potok, kterému kdysi dávní obyvatelé říkali Halbleibbach, dnes se jmenuje Mlýnský potok. Jedná se o menší potůček dlouhý jen několik kilometrů, který převážně teče souběžně se silnicí z Mariánských Lázní do Mnichova. Nedaleko za obcí Rájov, pod obcí Sítiny, se těsně nad Porklovým mlýnem vléval do Mnichovského potoka. Lesy ČR obnovily otevřená zemní koryta přítoků Mlýnského potoka, a vybudovaly zde devět nových tůní.
Upravené přítoky i nové tůně příznivě ovlivňují vodní bilanci dvanáctihektarové údolní nivy. Koryta mají dvoumetrovou šířku a 0,7 metrů do hloubky. Tůně zachycují vodu z drenážního potrubí. Šest průtočných přímo navazuje na koryto, zbývající tři neprůtočné jsou vyhloubeny samostatně, řekla Ivana Kučerová, vedoucí správy toků pro povodí Ohře z Lesů ČR. Při stavbě se nepoužily betony, lomový kámen pouze pokrývá nátoky a přelivy zemních tůní, opevnění zemních koryt v namáhaných úsecích i v zaústění nových koryt do Mlýnského potoka.
V místě se zachovaly mokřady. Vznikají únikem vody ze skruží u podzemních drénů – funkčních i zanesených. Některé jsou spojené s mělkými zemními koryty. V tůních i mokřadech našli útočiště zvláště chránění živočichové, ptáci, obojživelníci, plazy i ryby a také zvláště chráněné rostliny, dodala Ivana Kučerová. Podnik na stavbu čerpal dotaci z Operačního programu Životního prostředí.
Redakčně upraveno
Zdroj: Lesy ČR
Zdroj foto: Pixabay