Karlovarské
Zelenenoviny.cz

Svatošské skály jsou Národní přírodní památka v okrese Karlovy Vary, vyhlášená v roce 1933. Důvodem ochrany jsou geomorfologicky ojedinělé žulové skalní tvary na levém břehu Ohře s fragmenty reliktních borů, a s výskytem vzácných či ohrožených druhů rostlin a živočichů. Pozoruhodné skalní útvary byly vytvořeny postupným zvětráváním a odnosem granitových bloků, činností řeky i erozivním působením mrazu. Tato zajímavá turistická oblast dostala nyní novou přístupovou cestu. 

Karlovarský kraj nechal vybudovat novou lávku přes řeku Ohři u Svatošských skal v Karlových Varech. Nový most v hojně navštěvovaném místě doplnil stávající dřevěnou lávku, která je ve špatném technickém stavu. Moderní konstrukce slouží kromě cyklistů a turistů také pro potřeby záchranářů.

​„Kolaudační souhlas s užíváním stavby jsme dostali 21. října. Nová lávka se těší pozornosti cyklistů i turistů už teď a určitě bude velmi vytížená v jarním a letním období. Navíc je určena i pro průjezd sanit v případě, že by bylo nutné rychle zasáhnout i s ohledem na blízký areál, jejž navštěvují rodiče s dětmi,“ uvedl náměstek hejtmana Dalibor Blažek.

Stavbu lávky prováděla na základě výsledku zadávacího řízení společnost Metrostav, a. s., v období od konce ledna do začátku října 2020. Kraj na akci vynaložil 24, 5 milionu korun včetně DPH. Visutá konstrukce lávky je ocelová s dřevěnou mostovkou z dubu a modřínu, dalším použitým materiálem se stal beton pro spodní stavbu a kámen pro obklady opěr. Hlavním vizuálním prvkem je dřevěné zábradlí z modřínu ve tvaru ondřejských křížů.  Celková délka přemostění je 61, 5 metru. 

Karlovarský kraj potřeboval pro stavbu nové lávky získat pozemky, které byly součástí areálu v majetku České pošty. Původně se s vedením České pošty nemohl shodnout na ceně, za kterou by prodala pozemky potřebné ke stavbě a ty, na nichž se nachází dětský areál. Nakonec vše vyřešil bezúplatný převod pozemků do majetku kraje. „Bezúplatný převod se povedl díky opakovaným jednáním exhejtmanky Jany Mračkové Vildumetzové s měnícími se ministry vnitra a ministryní financí. Kraj tak ušetřil částku 8,  7 milionu korun, kterou bývalý majitel pozemku, tedy podnik Česká pošta, požadoval,“ dodal náměstek hejtmana.

Redakčně upraveno

Zdroj: Karlovarský kraj

Zdroj foto: Pixabay

Chráněné území U Sedmi rybníků se nachází v mírném údolí Vonšovského potoka, ve kterém bylo na začátku 19. století vybudováno sedm rybníků, pospojovaných kanály. Z původních sedmi rybníků jich zůstalo zachovalých pět. Na zbytcích dvou jsou v současnosti mokřady. Mezi rybníky roste např. kozlík dvoudomý, vachta trojlistá, přeslička bahenní a ojediněle prstnatec májový. Území je zařazeno mezi evropsky významné lokality kvůli výskytu chráněného čolka velkého. Kromě něj v lokalitě žije čolek obecný, čolek horský, skokan zelený, skokan ostronosý, skokan hnědý a dále blatnice skvrnitá, ropucha obecná či rosnička zelená. 

Ve čtvrtek 1. října 2020 od 10 hodin v přírodní rezervaci U Sedmi rybníků uspořádala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, RP Správa CHKO Slavkovský les terénní seminář a slavnostní představení obnovené významné rybniční soustavy mezi Františkovými Lázněmi a Skalnou.  

“Jde o jeden z nejrozsáhlejších realizovaných projektů na podporu a zlepšení stavu mokřadních ekosystémů rybníků v Karlovarském kraji vůbec,” říká ředitel Správy CHKO Slavkovský les Jindřich Horáček a vysvětluje: “Byla obnovena soustava čtyř stávajících zazemňujích se rybníků a jednoho několik let vypuštěného a také opravena dvě průtočná zařízení mezi jednotlivými rybníky. Navíc bylo nutné ještě zpevnit přístupové cesty a zhotovit vstupy k některým prakticky již nezpřístupněným rybníkům. Takže, ač chráněné území nese název U Sedmi rybníků, reálně je těch rybníků jen pět.”

“Uskutečnění tohoto velkého projektu předcházela naše mnoholetá snaha a cílená příprava podkladů pro zisk nemalých finančních prostředků k revitalizaci lokality. V květnu 2019 byla konečně zahájena „Revitalizace PR U Sedmi rybníků“ z Operačního programu Životní prostředí, oblast podpory 4.1 k zajištění příznivého stavu předmětu ochrany národně významných chráněných území. Práce byly dokončeny v létě roku 2020,” přibližuje situaci Miloš Holub, garant projektu a zároveň zástupce Správy CHKO Slavkovský les a předseda odborné skupiny pro rybí přechody v ČR. Holub dále dodává: “Výdaje projektu čerpané z Evropského fondu pro regionální rozvoj činily zhruba 21,3 miliónu korun.” Evropské dotace do tohoto chráněného území, které je zařazeno rovněž mezi evropsky významné lokality, podpořili zachování domova pro našeho největšího “vodního draka” čolka velkého.

V 19. století zde bylo opravdu vybudováno sedm rybníků pospojovaných kanály. Na dvou zaniklých jsou v současnosti cenné mokřady. Lokalita je chráněna jako přírodní rezervace a zahrnuje pět rybníků (Hliněný, Prostřední, Prázdný, Velký Vydýmač a Malý Vydýmač) v údolí Vonšovského potoka mezi Františkovými Lázněmi a Skalnou. O samotnou přírodní rezervaci nyní pečuje Krajský úřad Karlovarského kraje. Zdejšímu území hrozilo před revitalizací významné snížení biologické rozmanitosti z důvodu degradace přírodních stanovišť a zarůstání volných vodních ploch, což je fatální zejména s ohledem na výskyt zvláště chráněných druhů vázaných na vodní prostředí. Jde kupříkladu o vzácné vodní ptactvo jako potápka malá či kopřivka obecná, nebo o celou řadu obojživelníků jako trojice čolků horský, obecný i velký, blatnice skvrnitá, ropucha obecná, rosnička zelená, skokani krátkonohý, ostronosý a zelený. Roste zde také chráněná květena, z níž lze jmenovat vachtu trojlistou, prstnatec májový nebo klikvu bahenní.

Ačkoliv ráno bylo typicky podzimně mlhavé, tak to téměř 40 účastníků terénního semináře s průvodcem Milošem Holubem neodradilo. Odměnou jim bylo zářící slunce nad hladinami rybníků v poledním čase. Na začátku akce zástupci Správy CHKO poděkovali všem partnerům a vlastníkům sousedních pozemků, bez jejichž vstřícnosti by se realizace obnovy celé rybniční soustavy nemohla vůbec uskutečnit. Pro mnohé účastníky bylo překvapením to, že stále lze i takto na podzim najít ve vodě mnoho aktivních živáčků. Dnešní odchyty z živochytných pastí ukázali jak vodní brouky, malé skokany, pulce a larvy vážek, tak samozřejmě drobné rybky.

“Populace místních obojživelníků zareagovaly na obnovu životního prostoru prakticky okamžitě. Pozitivní zpětnou vazbou nám je pravidelně prováděný monitoring těchto vodních živočichů. Co nás nejvíce těší je, že dokonce i čolek velký hned v roce 2020 nově vytvořené vodní plochy osídlil,” podotýká Miloš Holub a doplňuje: “Pokud na lokalitu přijdete za slunečného dne, přivítá vás množství pestrobarevných vážek a dalšího roztodivného vodního hmyzu v čele se silně ohroženou vážkou jasnoskvrnnou.” Specifika těchto rybníků pro vznik různých přírodních stanovišť a podporu druhové rozmanitosti jsou například ponechané pařezy pokácených stromů přímo ve vodní ploše, široké a mělké litorální pásmo s vodní vegetací, hromady větví u okrajů rybníků apod. “Rybníky v přírodní rezervaci budou jen extenzivně obhospodařované, tak aby sloužily jako životní prostor právě pro nejohroženější druhy vázané na vodu a mokřady,” připomíná Jindřich Horáček.

Redakčně upravebo

Zdroj: CHKO Slavkovský les

Zdroj foto: Pixabay

Historické regionální muzeum Cheb připravilo pro zájemce krásnou procházku podzimní přírodou. Jejím cílem bude nejen návštěva bobřích hrází na Výhledském potoce, ale i určování různých druhů rostlin, které cestou potkáme. 

Na bobří hráze na Výhledský potok u Pomezí nad Ohří
Den: sobota 10. října 2020
Čas: 10:35
Místo: Sraz v 10:35 v Pomezí nad Ohří u kostela sv. Jakuba, tj. zastávka MHD č. 4 Pomezí nad Ohří, kostel.
Doprava tam: bus MHD č. 4 Cheb, aut. nádraží (10:10) – Pomezí nad Ohří, kostel (10:29).
Doprava zpět: bus MHD č. 4 Pomezí nad Ohří, kostel (13:31, 16:36) – Cheb, aut. nádraží (13:50, 16:55).
Trasa: Pomezí nad Ohří, kostel sv. Jakuba – Hraničná – Výhledský potok – okruh podél státní hranice a po signálce buď zpět do Hraničné a Pomezí (délka cca 7 km), nebo možno dojít pěšky do Chebu přes Horní Hraničnou a Horní Pelhřimov (pak délka cca 12 km). Základní okruh by měl být po dobře schůdných a pro kočárky sjízdných cestách, jen místy krátce odbočíme do volného porostu. Vhodné i pro menší děti. Lze se kdykoliv odpojit a vrátit zpět do Pomezí nad Ohří.
Průvodci: RNDr. Milena Prokopová, Ph. D. (AOPK ČR, RP Správa CHKO Český les) a RNDr. Jiří Brabec (Muzeum Cheb)
Kontakt: J. Brabec, tel.: 605 240 980
Poznámka: Obuv a oblečení do terénu. Nezapomeňte svačinu!

Redakčně upraveno

Zdroj: Muzeum Cheb

zdroj foto: Muzeum Cheb

V rámci oživení životního prostředí a podpory biodiverzity realizoval odbor správy majetku města ve spolupráci se střediskem správy zeleně společností SOTES už vloni vznik šesti lokalit, kde se neseká pravidelně travní porost. Letos byly dvě z těchto ploch doplněny o takzvanou motýlí louku a hmyzí hotely. Pojďme se jejich snažením inspirovat i my. 

Motýlí louky i domečky pro „hmyzáky“ jsou nově v části areálu zdraví pod Starou Ovčárnou a poblíž sídliště Vítězná. Hmyzí hotely vyrobily děti z 8. ZŠ v Křižíkově ulici. Je to uměle vytvořená skrýš pro užitečné druhy hmyzu. Kromě možnosti úkrytu mu může posloužit i ke kladení vajíček a následnému vývoji larev.

Denní motýli jsou jednou z nejnápadněji mizejících skupin živočichů v naší krajině. Ještě před několika desítkami let bylo na loukách i trávnících během léta k vidění desítky druhů z několika čeledí. V současnosti ubylo nejen druhů, které na louce běžně potkáme, ale i celkové množství jedinců. „Sokolov snahou o vznik bezúdržbových zelených ploch reaguje na aktuální trendy v ochraně přírody a současně vyslyšel i přání veřejnosti, aby takové lokality v katastru města vznikaly. Dříve byly louky plné květů, které lákaly k tomu, aby si člověk jen tak lehl do trávy a díval se do oblak, běžné,“ uvedla starostka Renata Oulehlová.

Pestrobarevným křehkým letcům dají motýlí louky šanci, aby mohli žít nejen v rezervacích, ale rovněž ve volné krajině včetně měst. Tam, kde je to možné, ponechme alespoň kousek trávníku vyrůst a vykvést, než jej opět posekáme. Nemusí to být jenom velké plochy, motýli rádi využijí i trávník v odlehlé části zahrady nebo třeba kousek louky za vaší chatou.

Redakčně upraveno

Zdroj: město Sokolov

Zdroj foto: Pixabay

Že vody není nikdy dost vědí i radní města Mariánské lázně, nechali proto pod Anglickou ulicí obnovit původní vodní plochu. Cílem obnovy tůně bylo vytvořit funkční prvek pro zvýšení retence vody v krajině s funkcemi pro krátkodobou rekreaci návštěvníků parku, který byl zakomponován do stávajícího přírodně krajinářského parku. 

Město zrealizovalo konečně letitý šuplíkový projekt Tůňka Mariánka. V městském parku pod tenisem tak vznikla vznikla nová vodní plocha. Bude to příjemné místo k posezení a malý příspěvek v boji se suchem.

Druhá tůň by mohla být vybudována na podmáčené louce pod knihovnou. 

Redakčně upraveno

Zdroj: město Mariánské lázně

Zdroj foto: Pixabay

Že krmení nevhodným krmivem není pro volně žijící ptactvo přínosem, ale nebezpečím, vědí i v Sokolově. Radní proto nechali umístit na březích toků informační cedule. 

Na nevhodnost, ba dokonce škodlivost krmení vodního ptactva, upozorňují nově informační tabule osazené na březích rybníků v Husových sadech. Jak už piktogram na ceduli napovídá, hlavními konzumenty jsou kachny, které se sem stahují. Pečivo, co lidé ptákům hází, je pro ně škodlivé a protože zůstává na březích ležet, stává se i potravou pro hlodavce, na jejichž přemnožení si pak občané stěžují.

Mimo zimní období nepotřebuje vodní ptactvo vůbec přikrmovat. Pečivo, jež jim lidé házejí v zimě, může kachnám vyvolat zažívací problémy a kvůli absenci živin a vitamínů způsobit tělesné vady. Pečivo obsahuje hlavně sacharidy, labutě nebo kachny mají po jeho konzumaci pocit, že jsou najedené a přitom strádají. Pečivo rovněž obsahuje sůl nebo je kořeněné. Není výjimkou, že lidé ptákům nasypou i plesnivé pečivo.

Sokolov reagoval umístěním tabulí nejen na připomínky některých občanů, ale i na podnět Petra Švehly, dobrovolného ochránce životního prostředí, který napsal: „Na základě informací občanů města Sokolov dochází v parku u městských rybníčků k nevhodnému a nadměrnému přikrmování vodního ptactva, kterému tato činnost člověka ubližuje a ptactvu způsobuje různé zažívací či jiné zdravotní potíže. Proto doporučuji, aby Městský úřad Sokolov instaloval do turisticky exponovaných míst poblíž vodních nádrží informativní tabulky.“ A pan Švehla městu kromě odborného názoru poskytl také vzory pro výrobu tabulek.

Redakčně upraveno

Zdroj: město Sokolov

Zdroj foto: Pixabay